Poradna: Kolik mi zůstane – exekuce z DPČ a z HPP současně

Dotaz uživatele: Kolik mi zůstane – exekuce z DPČ a z HPP současně

Dobrý den, mám HPP, na plat exekuci. Ještě mám brigádu na DPČ – jiný zaměstnavatel. Nyní i jemu přišla exekuce na plat.

Čistý příjem je cca 5.000,- měsíčně. Jak vysoká bude splátka? Děkuji.
5.6.2017

Odpověď na dotaz: Kolik mi zůstane – exekuce z DPČ a z HPP současně

V případě, že máte více zaměstnání (nebo obecněji více příjmů), pak je možné, aby exekučním byly srážkami postiženy všechny tyto příjmy (pokud se jedná o zabavitelné příjmy). Týká se to tedy nejenom situací, kdy máte u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více různých smluv, nebo i když máte více různých zaměstnavatelů. Nebo i kdyby se jednalo o souběh různých příjmů – například výplata ze zaměstnání a důchod nebo jiný typ příjmu, který také podléhá exekuci.

V takovém případě pak zpravidla soud, nebo exekutor určují, u kterého zaměstnavatele budou prováděny srážky, nebo v jakém rozsahu mají být srážky provedeny u jednotlivých zaměstnavatelů.

Jak probíhá exekuce na DPČ a HPP současně?

Velmi zjednodušeně je možné říci, že pokud má dlužník (povinný) více příjmů, pak by se tyto příjmy měli sečíst a z výsledné částky se pak vypočítá nezabavitelná částka. Pro její výpočet pak platí běžná pravidla – tedy zohlední se základní nezabavitelné minimum za dlužníka (6154,67 Kč). Pokud máte vyživovací povinnost vůči nějakým dětem nebo za manželku, pak se toto nezabavitelné minimum zvyšuje o 1538,67 Kč. A nakonec pak záleží na tom, jestli se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávku.

V dotazu není uvedeno, jaký je příjem z HPP, pouze výše příjmu z DPČ (5000 Kč). Níže tedy uvádíme pouze modelový příklad, jak by se teoreticky mohla výše srážek určit).

Příklad výpočtu exekučních srážek u více zaměstnavatelů

Řekněme, že tazatel pracuje u zaměstnavatele A na HPP a jeho obvyklá čistá mzda je 20 000 Kč. Kromě toho ještě pracuje pro zaměstnavatele B na DPČ s obvyklou mzdou 5000 Kč. Exekutor po něm vymáhá nepřednostní pohledávku. Povinný nemá vyživovací povinnost za manželku nebo děti.

• Celková výše příjmu = 25 000 Kč
• Základní nezabavitelná částka = 6154,67 Kč
• Zbytek mzdy po odečtení nezabavitelného minima = 18 845,33 Kč
• Vše nad 9232 Kč může být zabaveno = 9613,33 Kč
• Zbytek (tedy 9232) se dělí na třetiny = 3x 3077,33 Kč
• Na exekuce se zbaví = 12 690 Kč
• Zbytek mzdy k výplatě = 12 310 Kč

Výše uvedený příklad by se takto počítal, pokud by celý příjem (25000 Kč) byl u jednoho zaměstnavatele. Pokud má povinný dlužník více zaměstnavatelů, pak exekutor nebo soud rozhodnou o tom, jak přesně mají být splátky prováděny.

Může to být tak, že u zaměstnavatele A se uplatní celá nezabavitelná částka tedy:

• Zaměstnavatel A vyplácí zaměstnanci = 12 310 Kč
• Zaměstnavatel A strhne na exekuci = 7690 Kč
• Zaměstnavatel B strhne na exekuci celý příjem = 5000 Kč

Nebo soud/exekutor určí jaká část platu má z každého zaměstnání zaměstnanci zůstat (tj. z každého zaměstnání by zůstávala jen určitá část nezabavitelné částky.