Stát začne kontrolovat, jak se vymáhají dluhy (ale jenom některé)

Stát by chtěl začít více kontrolovat vymáhání dluhů. Pro vymáhání některých dluhů (banky, spořitelny, kampeličky), by nově byla potřeba licence od ČNB. Cílem je snaho o „zkulturnění“ vymáhání dluhů.

Stát (prostřednictvím České národní banky), by chtěl převzít kontrolu nad tím, jak se vymáhají dluhy. Ministerstvo financí připravilo návrh zákona (návrh viz zde), který by měl stanovit jasná pravidla, jak se bude nakládat s některými dluhy. A kontrolu nad tím, by měla mít ČNB.

Dluhy u banky, spořitelny nebo kampeličky po dohledem ČNB

Nový zákon, by měl začít regulovat, jak se nakládá s dluhy (s nesplácenými úvěry, půjčkami, apod.), které mají lidé u banky, u spořitelny, nebo u nějaké kampeličky (úvěrové družstvo).

V současné době, neexistují žádné právní předpisy k tomu, jak může věřitel nakládat s takovými dluhy (kromě obecné právní úpravy, kterou řeší občanský zákoník).

Dluhy navíc může vymáhat skoro kdokoliv (kdo má příslušné živnostenské oprávnění).

Nový zákon, by měl stanovit jasná pravidla, kdy může věřitel (banka nebo jiná finanční společnost), dluh prodat nějaké inkasní agentuře (obchodník s dluhy nebo správce dluhu). A pro vymáhání (některých) dluhů by nově byla potřeba licence.

Vymáhání dluhů pod větší kontrolou státu

Cílem tohoto nového zákona je to, aby byla větší kontrola nad tím, co se děje s nesplácenými dluhy.

Obchodníci s úvěry (s dluhy), tj. různé inkasní agentury (a jiné vymáhací firmy), by nově potřebovali licenci od České národní banky.

Zákon definuje „správce úvěru“ – což by nově musela být společnost se sídlem v ČR, která se stará o vymáhání dluhů (inkasní agentury, apod.). K provozování této činnosti by byla nutná licence od ČNB.

A tu by mělo být možné získat jen při splnění poměrně přísných podmínek. Licenci by tak určitě nezískal každý, kdo se v současnosti zabývá vymáháním dluhů.

Dvojí metr na dluhy – některé pod kontrolou státu, jiné ne

Připravovaný nový zákon, ale řeší jen malou část dluhové problematiky. Zákon se zabývá pouze dluhy u některých finančních společností (zdaleka ne u všech). A řeší jen to, co se dluhy děje, pokud se je věřitel rozhodně prodat.

Zákon už ale neřeší spoustu dalších věcí:

  • Pokud bude nesplacené závazky vymáhat přímo finanční společnost (původní věřitel), pak zůstane vše při starém (nebude spadat pod dohled ČNB)
  • Zákon vůbec neřeší dluhy u nebankovních finančních společností (různé mikropůjčky, lichvářské půjčky, půjčky do výplaty, apod.), kde jsou velmi často používány „drsnější“ metody vymáhání
  • Zákon také neřeší ani žádné další dluhy (splátkové společnosti, dodavatelé energií, telekomunikační operátoři, apod.)
  • Zákon se přímo netýká ani exekucí nebo insolvencí (postupů pro exekutory a insolvenční správce – řeší jiné zákony)

V zásadě jediné co zákon řeší je situace, kdy se nějaká banka rozhodne prodat nesplacené úvěry nějaké jiné společnosti (což dělá řada bank – například MONETA Money Bank, prodává nesplacené úvěry, které klienti nesplácí alespoň 6 měsíců, i několikrát za rok).

Vymáhání nesplacených úvěrů pod kontrolou, vše ostatní stejná „divočina“

Pokud bude návrh zákona schválen v aktuální podobě, tak to povede k situaci, kdy vymáhání některých dlužných (nesplacených) úvěrů bude pod kontrolou ČNB. Na vymáhání jiných dluhů, se ale žádná nová regulace nebude vztahovat.

Mnoho lidí, kteří mají problémy s dluhy, má obvykle více různých nesplácených závazků. V praxi tak často budou nastávat situace, kdy dlužník bude čelit inkasní agentuře spadající pod regulaci (a tudíž používající „méně nátlakové“ metody vymáhání) a současně bude čelit i dalším vymahačům, kteří si „nemusí brát servítky“.  Takže ve výsledku se pro dlužníky až tak moc nezmění.

Původní myšlenka – aby existoval nějaký dohled nad vymáháním dluhů. Aby nemohl vymáhat dluhy „kdokoliv z ulice“, ale aby byla nutná licence od ČNB (nyní stačí jen příslušný „živnosťák“). Aby existovala přesná pravidla, je určitě dobrá.

Nový zákon, ale v této snaze, „zamrzá“ někde v půli cesty. Budou sice zavedena nějaká pravidla a regulace (a to jen možná – zákon zatím není schválen), ve výsledku se ale nic moc nezmění. Snaha o nějaké „zkulturnění“ dluhového prostředí a postupů při vymáhání nesplacených pohledávek, tak vyjde z větší části naprázdno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *