Kalkulačka srážky – exekuce ze mzdy (z výplaty nebo i jiného příjmu)

Existují dva typy pohledávek – přednostní a nepřednostní. Velmi zjednodušeně se dá říci, že v případě přednostní pohledávky vám exekutor ze mzdy strhne více peněz.

V případě že máte nějaké dluhy nebo pohledávky, může soud nebo exekutor nařídit provádění exekučních srážek. Ty je možné provádět jak ze mzdy, tak i z dalších příjmů (odstupné, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti, důchody, některé sociální dávky). V následující kalkulačce si pak můžete sami spočítat, kolik peněz by vám zůstalo z vašeho platu (nebo jiného příjmu), v případě exekuce v roce 2020.

Výpočet exekuce v roce 2024 (od 1. 1. 2024)

Od 1. ledna 2024, se snižuje nezabavitelná částka pro výpočet exekuce na plat (srážek ze mzdy, z důchodu, nebo i z dalších příjmů).

Nezabavitelné minimum 2024:

  • Základní nezabavitelné minimum = 12 705 Kč
  • Nezabavitelná částka za vyživované osoby = 3 176 Kč

Lidem s exekucí na mzdu, bude v roce 2024, zůstávat o něco méně peněz. Zbytek čisté mzdy po srážkách na exekuci, může být i o několik stokorun nižší, než v předchozím roce.

Aktuální kalkulačka – výpočet exekuce v roce 2024

Výpočet srážky ze mzdy z důvodu exekuce od 1. 7. 2020

Do kalkulačky zadávejte svoji čistou mzdu. Mezi vyživované osoby pak započítejte všechny děti, vůči kterým máte vyživovací povinnost (s výjimkou dětí, kterým případně dlužíte výživné, pokud je exekuce nařízena z důvodu dlužného výživného), a dále pak započítejte manželku/manžela

Kalkulačka exekuce na mzdu od 1.7.2020
Čistá měsíční mzda

Jedná se o přednostní pohledávku?
Počet vyživovaných osob
Mezi vyživované osoby se započítává manželka a všechny nezaopatřené děti, ke kterým máte vyživovací povinnost (s výjimkou situace kdy je exekučně vymáháno dlužné výživné, pak se děti, v jejichž prospěch je vedena exekuce nezapočítávají).
Výpočet

Nezabavitelné minimum při exekuci od 1.7.2020

Při exekučních srážkách ze mzdy, dlužníkovi vždy zůstává určitá nezabavitelná část mzdy. Její výše je od 1.7.2020 následující:

  • Základní nezabavitelná částka = 7771,5 Kč (jedná se o tři čtvrtiny ze součtu životního minima jednotlivce, což je v roce 2020 částka 3860 Kč, a normativních nákladů na bydlení v nájmu ve městě do 50 tisíc obyvatel, což je v roce 2020 částka 6502 Kč)
  • Zvýšení nezabavitelné částky za dítě/děti nebo manžela/manželku = 2590,5 Kč (tj. jedna třetina z částky dlužníka, jedna třetina z 7771,5)

Příklad: pokud má dlužník dvě děti (na věku nezáleží) a manželku, pak je nezabavitelné minimum při exekuci ve výši 15 543 Kč.

Kolik mi zůstane při exekuci na plat v roce 2020?

Výše uvedené nezabavitelné minimum, ale není to jediné, co by mělo dlužníkovi zůstat po srážkách ze mzdy. To, kolik mu pak ještě zůstane peněz, závisí na tom, jak vysoká je jeho čistá mzda a jestli má jenom nepřednostní pohledávky, nebo jestli má i nějakou přednostní pohledávku.

Po určení nezabavitelné částky, další výpočet pokračuje tak, že zbytek čisté mzdy (který zůstane po odečtení nezabavitelného minima), který je vyšší než 20 724 Kč, může exekutor zabavit bez dalších omezení.

Zbytek čisté mzdy (pokud je nižší než 20 724, nebo maximálně částka 20 724Kč), se pak rozdělí na třetiny (tak aby třetiny byly na celé koruny, případný rozdíl což je 1 nebo 2 Kč se připočítávají k nezabavitelné částce). Tyto třetiny se pak rozdělí:

  • První třetinu si vždy bere exekutor a ta je určena na nepřednostní pohledávky (resp. pokud má dlužník přednostní i nepřednostní pohledávky, pak se použije k úhradě pohledávek podle jejich pořadí, jak byl doručeny)
  • Další třetina je určena pro přednostní pohledávky, pokud nejsou, dostává peníze dlužník (tedy dalších max. 6908 Kč, popř. méně)
  • Poslední třetinu dostává vždy dlužník (tedy buď je to max. 6 908 Kč, nebo méně, pokud je zbytek mzdy nižší než 20 724 Kč)

Přednostní a nepřednostní pohledávky

Existují dva typy pohledávek – přednostní a nepřednostní. Podle typu pohledávky se pak lehce odlišuje i výpočet výše exekuce. Velmi zjednodušeně se dá říci, že v případě přednostní pohledávky vám exekutor ze mzdy strhne více peněz.

Přednostní pohledávky zahrnují například:

  • Dlužné výživné (alimenty)
  • Náhrada škody způsobené úmyslným trestným činem, nebo způsobené ublížením na zdraví
  • Dluhy na daních, sociálním nebo zdravotním pojištění
  • Pohledávky za neoprávněně čerpané sociální dávky, nemocenské dávky, důchodové dávky apod.
  • Pohledávky z důvodu přeplatků u podpory v nezaměstnanosti, náhrady mzdy apod.

Nepřednostní pohledávky zahrnují především:

  • Různé dluhy za služby a energie (voda, plyn, elektřina, telefon, internet, kabelová televize apod.)
  • Různé pohledávky za úvěrové produkty (půjčky, úvěry, hypotéky, kreditní karty, nákupy na plátky apod.)
  • Pokuty za jízdu na černo v MHD
  • Obecně všechny ostatní pohledávky, které nejsou zákonem definovány jako přednostní

Z čeho se počítají exekuční srážky ze mzdy?

Samotný finální výpočet exekučních srážek ze mzdy se provádí z čisté mzdy zaměstnance. Pro určení čisté mzdy nejprve zaměstnavatel spočítá hrubou mzdu, do které jsou zahrnuty všechny mzdové nároky zaměstnance (jako jsou i odměny za pohotovost, práci přes čas, za práci o svátcích nebo ve dnech pracovního volna, náhrada za dovolenou, apod.)

Z hrubé mzdy jsou následně provedeny povinné odvody – tedy sociální a zdravotní pojištění, daně a započítají se jednotlivá daňové zvýhodnění a slevy. Výsledkem je pak čistá mzda, ze které se pak provádí samotné exekuční srážky.

Exekuční srážky a odstupné

V případě, že zaměstnanec ukončí zaměstnání, a má nárok na odstupné, ale současně je v exekuci, tak je to pro něj poněkud problematická situace. Exekuční srážky totiž postihují i odstupné. Navíc zaměstnavatelé většinou celé odstupné vyplatí jednorázově společně s polední výplatou.

V tom případě, by se ale výpočet exekuce z odstupného měl provést tak, jako by odstupné bylo vypláceno postupně, několik měsíců. To znamená, že nezabavitelná částka se musí započítat tolikrát, za kolik měsíců je nárok na odstupné

Problém je v tom, že pokud zaměstnanec takto dostane odstupné třeba na 3 měsíce, pak další tři měsíce nemá nárok ani na podporu v nezaměstnanosti. Jediným řešením takové situace je požádat zaměstnavatele, aby prováděl výplatu odstupného postupně v jednotlivých měsících. Pak by každý měsíc z odstupného zaměstnanci zůstávala určitá nezabavitelná část odstupného, stejně jako při srážkách ze mzdy.

Viz. Občanský soudní řád, zákon číslo 99/1963, odstavec 4:

(4) Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy. Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Exekuční srážky a cestovní náhrady

Exekuční srážky se naopak neprovádí z náhrad výdajů, které jsou poskytovány zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce. To zahrnuje především cestovní náhrady nebo stravné.

Exekuční srážky a nemocenská

Exekuční srážky ze mzdy se provádí i z jiných příjmů, než jenom z platu. V případě, že zaměstnanec onemocní, a dostává náhradu mzdy za prvních 14 dní, nebo nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti, i na tyto příjmy se vztahují exekuční srážky ze mzdy.

Stejně jako třeba i na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci nebo i na některé sociální dávky, důchody apod.

Exekuční srážky a práce na DPP nebo DPČ

Exekuční srážky je pak možné provádět, i kdy dlužník pracuje na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Stejně jako u srážek z platu, i zde se vychází z čisté mzdy. Pokud má dlužník více různých dohod (ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů) mělo by to být zohledněno. Tedy nezabavitelná část příjmu se uplatní pouze u jednoho zaměstnavatele a příjem u jiného může být postižen celý, nebo je možné obrátit se na soud, který určí, jak mají být srážky prováděny.

  1. D.den.Budu ted mit duchod cca 12500.Manzel ma duchod 14300 a plat cca 8000.Mame tzv.prednostni i neprednosti pohledavky.Bydlime v pronajatem byte ve meste do 100000 obyvatel.Jak by vypadaly exekucni srazky?

  2. Dotaz:
    může zaměstnanec souhlasit písemně, aby srážky ze mzdy postihovaly i část cestovních náhrad?

    Děkuji za odpověď.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *