Poradna: Daňový bonus a srážky ze mzdy – insolvence 2021

Po narození dítěte se vám změní výpočet srážek ze mzdy při insolvenci. Nezabavitelné částka se zvýší o 2624,3 Kč za dítě v roce 2021. Pokud budete mít nárok i daňový bonus, pak se na něj ale vztahuje insolvence. Při exekuci by vám zůstal celý, při insolvenci jej ale celý dostane insolvenční správce.

Dobrý den, jsem v insolvenci a jsou mi prováděny srážky ze mzdy. Příští měsíc by se mi mělo narodit dítě. Zajímalo by mě, jak se to projeví na srážkách v insolvenci. Zkoušel jsem si spočítat čistou výplatu, a vychází mi to, že po narození dítěte, bych měl mít nárok i na daňový bonus. Vztahuje se insolvence i na daňový bonus na dítě?

Předem děkuji za informace

Odpověď: Daňový bonus a srážky ze mzdy – insolvence 2021

To, že se vám nyní během insolvence narodí dítě, bude mít určitě vliv na výpočet srážek. Díky zvýšení nezabavitelné částky (tím, že se započítá i dítě), by vám mělo zůstat o něco „málo“ více peněz z výplaty.

Zvýšení nezabavitelné částky a výpočet insolvenčních srážek po narození dítěte

V dotazu sice neuvádíte, jaká je vaše čistá mzda, můžeme si to ale ukázat na nějakém modelovém příkladu. Budeme vycházet z toho, že vaše čistá mzda je 20 000 Kč, máte manželku a budete mít nově i jedno dítě. Výpočet počítá s hodnotami platnými od 1.1.2021:

Výše srážek na insolvenci před narozením dítěte:

  • Čistá mzda = 20 000 Kč
  • Nezabavitelná částka = 10 497 Kč (7872,3 Kč za vás + 2624,3 Kč za manželku)
  • Srážka na insolvenci = 6 334 Kč
  • Zbytek výplaty po srážkách = 13 666 Kč

Výše srážek na insolvenci po narození dítěte:

  • Čistá mzda = 20 000 Kč
  • Nezabavitelná částka = 13 122 Kč (7872,3 Kč za vás + 2624,3 Kč za manželku + 2624,3 Kč za dítě)
  • Srážka na insolvenci = 4 584 Kč
  • Zbytek výplaty po srážkách = 15 417 Kč

Z tohoto příkladu je vidět, že po narození dítěte by se mohla srážka na insolvenci snížit o cca 1750 Kč. O to se vám současně zvýší zbytek výplaty (platí to ale jen pro tento modelový příklad, ve vašem případě bude záležet na skutečné výši čisté mzdy – navíc ta se může v roce 2021 podstatně změnit – viz  tato kalkulačka čisté mzdy 2021).

Reálně to ale bude trochu jiná částka. Pokud si v zaměstnání uplatníte i daňovou slevu na dítě (a budete mít případně i nárok na daňový bonus), tak budete mít jinou čistou mzdu po narození dítěte než před jeho narozením. Takže ve výsledku může být rozdíl jiný.

Spadá daňový bonus do insolvence?

Již v dubnu 2020 byla schválena změna zákona, který řeší mimo jiné srážky ze mzdy, nebo jiné formy vymáhání exekuce (Občanský soudní řád, zákon číslo 99/1963 Sb.). Bylo do něj doplněno, že výkon rozhodnutí se nově nebude vztahovat na daňový bonus. Viz paragraf 317:

(2) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče.

Pokud byste tedy měl exekuci na mzdu, pak by vám daňový bonus měl zůstat celý. Z daňového bonusu se totiž neprovádí srážky jako z platu (není to součást mzdy, ale jedná se o jiný typ příjmu).

V případě insolvence je tomu ale jinak. Daňový bonus (jako jiný druh příjmu než plat) podléhá insolvenci.

Při insolvenci se postupuje podle paragrafu 412, insolvenčního zákona (zákon číslo 182/2006 Sb.)

§ 412 Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení

(1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen

a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,

b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy a část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře; za mimořádný příjem se nepovažují plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy,

Vzhledem k tomu, že daňový bonus se z právního hlediska nepovažuje za součást mzdy, ale jedná se o mimořádný příjem (daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace), pak se na něj vztahuje insolvence v plném rozsahu.

Tj. daňový bonus spadá do insolvence, a bude si jej nárokovat insolvenční správce.

  1. Daňový bonus není (od nabytí účinnosti Lex Covid) mimořádným příjmem ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) IZ

    Právní argumentace ve prospěch závěru, že daňový bonus není mimořádným příjmem určeným k uspokojení dlužníkových věřitelů ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, je následující:

    Ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona určuje, že „po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen (…) své mimořádné příjmy (…) použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře (…)“.

    „Na prvním místě nemůže být nikdy mimořádným příjmem majetek, který v souladu s ustanoveními § 207 a § 208 IZ [= insolvenčního zákona] nepatří do majetkové podstaty. Pro posouzení, co nemůže být mimořádným příjmem, je pak současně nutné aplikovat ustanovení § 299 a zejména ustanovení § 317, § 318 a § 319 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Obecně je tak vyloučeno téměř vše, co není možné postihnout výkonem rozhodnutí (např. není možné jako jiný mimořádný příjem použít v praxi často se vyskytující stravné či cestovné).“

    V předchozích třech větách je v uvozovkách citován Mgr. et Mgr. Lukáš Hrůša, Ph.D., asistent soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milana Poláška (člena soudního oddělení č. 29), článek na serveru EPRAVO.CZ nazvaný „Jiný mimořádný příjem v oddlužení plněním splátkového kalendáře“, dostupný z: https://www.epravo.cz/top/clanky/jiny-mimoradny-prijem-v-oddluzeni-plnenim-splatkoveho-kalendare-98072.html.

    Proč nemůže být nikdy mimořádným příjmem (ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona) majetková hodnota, která nepatří do majetkové podstaty?

    Insolvenční zákon definuje v § 2 písm. e) pojem „majetková podstata“ jako „majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů“, z čehož jednoznačně vyplývá závěr, že majetek, který nepatří (nenáleží) do majetkové podstaty, není určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Proto majetek v podobě příjmu, který nepatří do majetkové podstaty, nemůže být nikdy mimořádným příjmem určeným k uspokojení dlužníkových věřitelů (ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona).

    Pro posouzení, zda daňový bonus je či není mimořádným příjmem ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, je KLÍČOVÝM ustanovení § 207 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona.

    1. Podle ustanovení § 207 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona „nestanoví-li tento zákon [= insolvenční zákon] jinak, do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí“. Jinak insolvenční zákon v případě daňového bonusu v žádném ze svých ustanovení nestanoví (= insolvenční zákon ohledně daňového bonusu v žádném ze svých ustanovení nestanoví výjimku z obecného pravidla obsaženého v § 207 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona, podle něhož do majetkové podstaty nepatří majetek nepostižitelný výkonem rozhodnutí nebo exekucí, a to na rozdíl od výjimky z uvedeného obecného pravidla týkající se „věcí sloužících k podnikání dlužníka“, jež podle ustanovení § 207 odst. 1 části věty za středníkem insolvenčního zákona patří do majetkové podstaty). Ustanovení § 207 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona tedy VÝSLOVNĚ ODKAZUJE na ustanovení občanského soudního řádu týkající se výkonu rozhodnutí, která vymezují majetek, jenž nelze postihnout výkonem rozhodnutí: ustanovení § 207 odst. 1 (části věty před středníkem) insolvenčního zákona tudíž VÝSLOVNĚ ODKAZUJE (například) na ustanovení § 317 odst. 2 občanského soudního řádu, které vymezuje majetkové hodnoty nepostižitelné výkonem rozhodnutí.

    2. Podle ustanovení § 317 odst. 2 občanského soudního řádu (ve znění zákona č. 191/2020 Sb., takzvaného Lex Covid) nepodléhá daňový bonus výkonu rozhodnutí: daňový bonus tedy nelze postihnout výkonem rozhodnutí.

    Z výše uvedeného bodu 1. a bodu 2. jednoznačně vyplývá ZÁVĚR, že daňový bonus je majetkovou hodnotou (příjmem), která (který) NEPATŘÍ DO MAJETKOVÉ PODSTATY (§ 207 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s § 317 odst. 2 občanského soudního řádu), tedy NEPATŘÍ DO „MAJETKU URČENÉHO K USPOKOJENÍ DLUŽNÍKOVÝCH VĚŘITELŮ“ ve smyslu § 2 písm. e) insolvenčního zákona, což znamená, že daňový bonus NENÍ MIMOŘÁDNÝM PŘÍJMEM URČENÝM K USPOKOJENÍ DLUŽNÍKOVÝCH VĚŘITELŮ ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

    Shrnutí:

    Od nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb., takzvaného Lex Covid, je daňový bonus majetkovou hodnotou (příjmem), kterou nelze postihnout výkonem rozhodnutí (§ 317 odst. 2 občanského soudního řádu), a proto daňový bonus NEPATŘÍ DO MAJETKOVÉ PODSTATY (§ 207 odst. 1 insolvenčního zákona), a tudíž není určený k uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 2 písm. e/ insolvenčního zákona). Daňový bonus tedy od 24. dubna 2020 (od nabytí účinnosti Lex Covid) není mimořádným příjmem ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, který by byl dlužník povinen použít k mimořádným splátkám ve prospěch svých nezajištěných věřitelů. Daňový bonus náleží v celém rozsahu dlužníkovi.

    VELMI DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ:

    1. Právní názor, že po novelizaci § 317 odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.) provedené zákonem č. 191/2020 Sb., tzv. Lex Covid, NENÍ DLUŽNÍK POVINEN DAŇOVÝ BONUS VYDAT INSOLVENČNÍMU SPRÁVCI ZA ÚČELEM POUŽITÍ K USPOKOJENÍ DLUŽNÍKOVÝCH VĚŘITELŮ, zastává i Vrchní soud v Praze, který v usnesení ze dne 20. července 2020, č. j. 2 VSPH 601/2020-B-42, vyslovil následující:

    „Nad rámec uvedeného odvolací soud podotýká, že po novelizaci § 317 odst. 2 o. s. ř. zákonem č. 191/2020 Sb., jež se použije i v řízeních zahájených před účinností (24. 4. 2020) tohoto zákona, DAŇOVÝ BONUS nepodléhá výkonu rozhodnutí, a proto JEJ [= DAŇOVÝ BONUS] DLUŽNICE NENÍ POVINNA VYDAT. Z tohoto důvodu ke skutečnosti, že jej dlužnice ani v průběhu odvolacího řízení nevydala, již nepřihlížel.“ Konec doslovné citace z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 7. 2020, č. j. 2 VSPH 601/2020-B-42, které je dostupné například na http://kraken.slv.cz/2VSPH601/2020.

    2. Krajský soud v Ostravě přijal dne 30. dubna 2020, pod zn. Spr 1367/2020, opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení. Toto opatření je zveřejněno na internetové stránce https://www.justice.cz/documents/16809/0/Opat%C5%99en%C3%AD+INS.pdf/df6382f3-8afb-4860-b876-af0c382e5cd6.

    Krajský soud v Ostravě ve jmenovaném opatření ze dne 30. 4. 2020, zn. Spr 1367/2020, a to na straně třetí dole, výslovně uložil insolvenčnímu správci, aby „poučil dlužníka o tom, že v souvislosti s novelou § 317 odst. 2 občanského soudního řádu (provedenou § 34 bodem 3. Lex Covid) dlužníkovi bude ponecháván daňový bonus (když tento již nebude podléhat srážkám v oddlužení)“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *