Poradna: Daňový bonus a srážky ze mzdy – insolvence 2021
Dobrý den, jsem v insolvenci a jsou mi prováděny srážky ze mzdy. Příští měsíc by se mi mělo narodit dítě. Zajímalo by mě, jak se to projeví na srážkách v insolvenci. Zkoušel jsem si spočítat čistou výplatu, a vychází mi to, že po narození dítěte, bych měl mít nárok i na daňový bonus. Vztahuje se insolvence i na daňový bonus na dítě?
Předem děkuji za informace
Odpověď: Daňový bonus a srážky ze mzdy – insolvence 2021
To, že se vám nyní během insolvence narodí dítě, bude mít určitě vliv na výpočet srážek. Díky zvýšení nezabavitelné částky (tím, že se započítá i dítě), by vám mělo zůstat o něco „málo“ více peněz z výplaty.
Zvýšení nezabavitelné částky a výpočet insolvenčních srážek po narození dítěte
V dotazu sice neuvádíte, jaká je vaše čistá mzda, můžeme si to ale ukázat na nějakém modelovém příkladu. Budeme vycházet z toho, že vaše čistá mzda je 20 000 Kč, máte manželku a budete mít nově i jedno dítě. Výpočet počítá s hodnotami platnými od 1.1.2021:
Výše srážek na insolvenci před narozením dítěte:
- Čistá mzda = 20 000 Kč
- Nezabavitelná částka = 10 497 Kč (7872,3 Kč za vás + 2624,3 Kč za manželku)
- Srážka na insolvenci = 6 334 Kč
- Zbytek výplaty po srážkách = 13 666 Kč
Výše srážek na insolvenci po narození dítěte:
- Čistá mzda = 20 000 Kč
- Nezabavitelná částka = 13 122 Kč (7872,3 Kč za vás + 2624,3 Kč za manželku + 2624,3 Kč za dítě)
- Srážka na insolvenci = 4 584 Kč
- Zbytek výplaty po srážkách = 15 417 Kč
Z tohoto příkladu je vidět, že po narození dítěte by se mohla srážka na insolvenci snížit o cca 1750 Kč. O to se vám současně zvýší zbytek výplaty (platí to ale jen pro tento modelový příklad, ve vašem případě bude záležet na skutečné výši čisté mzdy – navíc ta se může v roce 2021 podstatně změnit – viz tato kalkulačka čisté mzdy 2021).
Reálně to ale bude trochu jiná částka. Pokud si v zaměstnání uplatníte i daňovou slevu na dítě (a budete mít případně i nárok na daňový bonus), tak budete mít jinou čistou mzdu po narození dítěte než před jeho narozením. Takže ve výsledku může být rozdíl jiný.
Spadá daňový bonus do insolvence?
Již v dubnu 2020 byla schválena změna zákona, který řeší mimo jiné srážky ze mzdy, nebo jiné formy vymáhání exekuce (Občanský soudní řád, zákon číslo 99/1963 Sb.). Bylo do něj doplněno, že výkon rozhodnutí se nově nebude vztahovat na daňový bonus. Viz paragraf 317:
Pokud byste tedy měl exekuci na mzdu, pak by vám daňový bonus měl zůstat celý. Z daňového bonusu se totiž neprovádí srážky jako z platu (není to součást mzdy, ale jedná se o jiný typ příjmu).
V případě insolvence je tomu ale jinak. Daňový bonus (jako jiný druh příjmu než plat) podléhá insolvenci.
Při insolvenci se postupuje podle paragrafu 412, insolvenčního zákona (zákon číslo 182/2006 Sb.)
§ 412 Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení
(1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen
a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy a část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře; za mimořádný příjem se nepovažují plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy,
Vzhledem k tomu, že daňový bonus se z právního hlediska nepovažuje za součást mzdy, ale jedná se o mimořádný příjem (daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace), pak se na něj vztahuje insolvence v plném rozsahu.
Tj. daňový bonus spadá do insolvence, a bude si jej nárokovat insolvenční správce.
Také by vás mohlo zajímat:
Je možná exekuce na daňový bonus?
Pokud máte děti, a uplatňujete si v daňovém přiznání slevu na dítě, může nastat situace, kdy vám daň vyjde jako záporné číslo. To se týká hlavně těch, kdo mají spíše nižší příjmy, a díky tomu jim v daňovém přiznání... [více]
Kompenzační bonus pro OSVČ během epidemie 2020 / 2021 – vadí exekuce a insolvence?
Během epidemie koronaviru v roce 2020 a 2021, mají někteří OSVČ nárok na podporu od státu. Je nárok na kompenzační bonus ve výši 500 Kč, za jeden den (kdy pro OSVČ platí nějaké bezprostřední omezení nebo zákaz podnikání). Na podporu... [více]
Kalkulačka: Výpočet insolvence (oddlužení) od 1. 1. 2021
Od 1. 1. 2021 se lehce změní podmínky, pro výpočet srážek při insolvenci (oddlužení). Od začátku roku 2021 se zvyšují normativní náklady na bydlení, ze kterých se provádí výpočet nezabavitelné částky při exekuci nebo insolvenci. Při... [více]
Poradna: Může mi exekutor zabavit kompenzační bonus 25 tisíc korun?
Dobrý den, rád bych se zeptal, jak je to s exekucí na podporu 25 tisíc pro živnostníky, kterou teď stát vyplácí během epidemie. Jsem OSVČ a během epidemie nemohu skoro vůbec podnikat, takže splňuji podmínky, abych těch 25 tisíc korun... [více]
Daňový bonus není (od nabytí účinnosti Lex Covid) mimořádným příjmem ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) IZ
Právní argumentace ve prospěch závěru, že daňový bonus není mimořádným příjmem určeným k uspokojení dlužníkových věřitelů ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, je následující:
Ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona určuje, že „po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen (…) své mimořádné příjmy (…) použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře (…)“.
„Na prvním místě nemůže být nikdy mimořádným příjmem majetek, který v souladu s ustanoveními § 207 a § 208 IZ [= insolvenčního zákona] nepatří do majetkové podstaty. Pro posouzení, co nemůže být mimořádným příjmem, je pak současně nutné aplikovat ustanovení § 299 a zejména ustanovení § 317, § 318 a § 319 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Obecně je tak vyloučeno téměř vše, co není možné postihnout výkonem rozhodnutí (např. není možné jako jiný mimořádný příjem použít v praxi často se vyskytující stravné či cestovné).“
V předchozích třech větách je v uvozovkách citován Mgr. et Mgr. Lukáš Hrůša, Ph.D., asistent soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milana Poláška (člena soudního oddělení č. 29), článek na serveru EPRAVO.CZ nazvaný „Jiný mimořádný příjem v oddlužení plněním splátkového kalendáře“, dostupný z: https://www.epravo.cz/top/clanky/jiny-mimoradny-prijem-v-oddluzeni-plnenim-splatkoveho-kalendare-98072.html.
Proč nemůže být nikdy mimořádným příjmem (ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona) majetková hodnota, která nepatří do majetkové podstaty?
Insolvenční zákon definuje v § 2 písm. e) pojem „majetková podstata“ jako „majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů“, z čehož jednoznačně vyplývá závěr, že majetek, který nepatří (nenáleží) do majetkové podstaty, není určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Proto majetek v podobě příjmu, který nepatří do majetkové podstaty, nemůže být nikdy mimořádným příjmem určeným k uspokojení dlužníkových věřitelů (ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona).
Pro posouzení, zda daňový bonus je či není mimořádným příjmem ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, je KLÍČOVÝM ustanovení § 207 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona.
1. Podle ustanovení § 207 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona „nestanoví-li tento zákon [= insolvenční zákon] jinak, do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí“. Jinak insolvenční zákon v případě daňového bonusu v žádném ze svých ustanovení nestanoví (= insolvenční zákon ohledně daňového bonusu v žádném ze svých ustanovení nestanoví výjimku z obecného pravidla obsaženého v § 207 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona, podle něhož do majetkové podstaty nepatří majetek nepostižitelný výkonem rozhodnutí nebo exekucí, a to na rozdíl od výjimky z uvedeného obecného pravidla týkající se „věcí sloužících k podnikání dlužníka“, jež podle ustanovení § 207 odst. 1 části věty za středníkem insolvenčního zákona patří do majetkové podstaty). Ustanovení § 207 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona tedy VÝSLOVNĚ ODKAZUJE na ustanovení občanského soudního řádu týkající se výkonu rozhodnutí, která vymezují majetek, jenž nelze postihnout výkonem rozhodnutí: ustanovení § 207 odst. 1 (části věty před středníkem) insolvenčního zákona tudíž VÝSLOVNĚ ODKAZUJE (například) na ustanovení § 317 odst. 2 občanského soudního řádu, které vymezuje majetkové hodnoty nepostižitelné výkonem rozhodnutí.
2. Podle ustanovení § 317 odst. 2 občanského soudního řádu (ve znění zákona č. 191/2020 Sb., takzvaného Lex Covid) nepodléhá daňový bonus výkonu rozhodnutí: daňový bonus tedy nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
Z výše uvedeného bodu 1. a bodu 2. jednoznačně vyplývá ZÁVĚR, že daňový bonus je majetkovou hodnotou (příjmem), která (který) NEPATŘÍ DO MAJETKOVÉ PODSTATY (§ 207 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s § 317 odst. 2 občanského soudního řádu), tedy NEPATŘÍ DO „MAJETKU URČENÉHO K USPOKOJENÍ DLUŽNÍKOVÝCH VĚŘITELŮ“ ve smyslu § 2 písm. e) insolvenčního zákona, což znamená, že daňový bonus NENÍ MIMOŘÁDNÝM PŘÍJMEM URČENÝM K USPOKOJENÍ DLUŽNÍKOVÝCH VĚŘITELŮ ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.
Shrnutí:
Od nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb., takzvaného Lex Covid, je daňový bonus majetkovou hodnotou (příjmem), kterou nelze postihnout výkonem rozhodnutí (§ 317 odst. 2 občanského soudního řádu), a proto daňový bonus NEPATŘÍ DO MAJETKOVÉ PODSTATY (§ 207 odst. 1 insolvenčního zákona), a tudíž není určený k uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 2 písm. e/ insolvenčního zákona). Daňový bonus tedy od 24. dubna 2020 (od nabytí účinnosti Lex Covid) není mimořádným příjmem ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, který by byl dlužník povinen použít k mimořádným splátkám ve prospěch svých nezajištěných věřitelů. Daňový bonus náleží v celém rozsahu dlužníkovi.
VELMI DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ:
1. Právní názor, že po novelizaci § 317 odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.) provedené zákonem č. 191/2020 Sb., tzv. Lex Covid, NENÍ DLUŽNÍK POVINEN DAŇOVÝ BONUS VYDAT INSOLVENČNÍMU SPRÁVCI ZA ÚČELEM POUŽITÍ K USPOKOJENÍ DLUŽNÍKOVÝCH VĚŘITELŮ, zastává i Vrchní soud v Praze, který v usnesení ze dne 20. července 2020, č. j. 2 VSPH 601/2020-B-42, vyslovil následující:
„Nad rámec uvedeného odvolací soud podotýká, že po novelizaci § 317 odst. 2 o. s. ř. zákonem č. 191/2020 Sb., jež se použije i v řízeních zahájených před účinností (24. 4. 2020) tohoto zákona, DAŇOVÝ BONUS nepodléhá výkonu rozhodnutí, a proto JEJ [= DAŇOVÝ BONUS] DLUŽNICE NENÍ POVINNA VYDAT. Z tohoto důvodu ke skutečnosti, že jej dlužnice ani v průběhu odvolacího řízení nevydala, již nepřihlížel.“ Konec doslovné citace z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 7. 2020, č. j. 2 VSPH 601/2020-B-42, které je dostupné například na http://kraken.slv.cz/2VSPH601/2020.
2. Krajský soud v Ostravě přijal dne 30. dubna 2020, pod zn. Spr 1367/2020, opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení. Toto opatření je zveřejněno na internetové stránce https://www.justice.cz/documents/16809/0/Opat%C5%99en%C3%AD+INS.pdf/df6382f3-8afb-4860-b876-af0c382e5cd6.
Krajský soud v Ostravě ve jmenovaném opatření ze dne 30. 4. 2020, zn. Spr 1367/2020, a to na straně třetí dole, výslovně uložil insolvenčnímu správci, aby „poučil dlužníka o tom, že v souvislosti s novelou § 317 odst. 2 občanského soudního řádu (provedenou § 34 bodem 3. Lex Covid) dlužníkovi bude ponecháván daňový bonus (když tento již nebude podléhat srážkám v oddlužení)“.